01 December 2016

Lake Louise


Ahoj, tak už jsem se po pár týdnech vzpamatovala z našeho nejzáživnějšího a nejnáročnějšího výletu do Lake Louise. Teď už je na čase plánovat další dobrodružtví. Fotky (díky Vašíku)  konečně stažené, a tak se s vámi podělím o všechny dojmy.


Začalo to nevinnou otázkou "Co budeme dělat o víkendu?" Pátek bylo volno díky Remembrance Day, toho se muselo využít. Návštěva nejkrásnějšího jezera v celé Kanadě, Lake Louise je povinnost! Že cesta autobusem zabere celý jeden den, je na cestování po tak obrovské zemi celkem normální. Víkend předem jsme probírali různé možnosti, jak se tam dostaneme, jestli pojedeme s organizovaným výletem, nebo sami na vlastní pěst, a kam všude se stihneme podívat.

26 November 2016

Refeed vs. Cheat Day


Ahoj, mezitím, než se mi podaří upravit fotky pro travel článek z Kanady, napadlo mě tu sepsat pár informací a odpovědí na jedno z nejdiskutovanějších témat v oblasti správné výživy. Určitě to znáte, ve chvíli, kdy se snažíte zhubnout nebo uberete na denním příjmu kalorií, po nějakém čase se jakýkoliv progres zastaví. Metabolismus přepne na šetřící režim a zpomalí se. Většinou to na sobě poznáte už po třech týdnech. Nemusí se jednat pouze o hubnutí, ale týká se to i případů, kdy máte těžké tréninky a málo regenerace, nezvednete běžné váhy v posilovně, nebo se při běhu necítíte nabití energiií jako předtím, tělo potřebuje nakopnout.

CHEAT DAY
Přichází moment, kdy si řeknete: "Jo, dám si nějaký refeed. Snim všechno, co chci. Udělám si cheat daaaaaay." Ale pozor, cheat day se nerovná refeed day. Refeed day má svá pravidla, a pokud z něho chcete vytěžit co nejvíc (pokud vám opravdu jde o regeneraci a nakopnutí metabolismu), pravidla jsou fakt přísná. Cheat day je oproti tomu jen pojem - sežrat, na co přijdeš. Junkfood, který si běžně nedopřáváte, nebo jste na to měli právě chuť v dietě. Nejčastěji mívají cheat day bikini závodnice hned po výkonu. Týdny se trápí hlady, ždímají tuk i z bílků, aby se pak po soutěži mohly ještě za cesty z podia zakousnout do hamburgeru. Bohužel chuť i hlad jsou v tuto chvíli tak nebezpečné pocity, protože v 90% se z pozávodního cheatmealu za odměnu stává pozávodní cheat weekend /week /... a nejde přestat.
Někdy se může jednat i o plánovaný "cheat meal" = ODMĚNA. V tom případě ale tomu nebudeme říkat cheat jako podvod, ale lehký treat (např. večeře v restauraci, kousek bábovky od babičky, ...). Můžete si dané jídlo započítat do maker a po zbytek dne jen doplnit živiny, které vám chybí, nebo ho nemusíte započítávat vůbec. Já treat doporučuju, někdy je to výborná motivace pro nějaký trénink nebo závod.
Všimla jsem si, že se rozjíždí nový fenomén, který povýšil IIFYM na high level velehorské výšky. Jíte ty největší s*****, ale jediné, co nabíráte jsou svaly. Instagramer @Junkfoodstar je jeden z mnoha kouzelníků přes makra. Dopřát si tu největší kalorickou bombu, která však nesmí přesáhnout vaše nastavené kalorie, většinou pouze hodnoty bazálního metabolismu, což zaručí, že opravdu nepřiberete. Potom to vše spálit v posilce a místo protejňáku přeslazené frappuccino ze Starbucksu s double porcí šlehačky. Asi jo, asi to funguje a nemusíte ani znát slovo brokolice. Ale po nějaké době se i tenhle stroj rozbije, protože mu chybí vitaminy.

Vuně právě otevřené nutelly dokáže pěkne namotivovat
Jahodové daiquiri je jednoznačně můj oblíbený refresh treat

REFEED DAY
Můžeme ho označit jako High carb - low fat day.
Jedinou věc má s cheat dnem společnou, navýšíte totiž příjem kalorií oproti běžným dnům. ALE! Kalorie přijaté ze sacharidů, ne z tuků. Bílkoviny se nemění. Já např navýším sacharidy až na dvojnásobek, nepočítám to přesně, ale snažím se jich sníst dostatek. Někdy mám problém tu svou denní porci sachrů ujíst. Měly by totiž převažovat komlexní sacharidy (rýže, vločky, těstoviny) než rychlé cukry (ovoce). Tuky si ten den držím hodně nízko, max 20g (místo běžných 47g), aby zbylo místo právě na sacharidy. To je důležité dodat, protože jinak si většina lidí myslí, že může do refeedu zařadit i plno sladkostí. Některé ano - sušené ovoce, nízkotučná zmrzlina... ale na čokoládu ani koláčky nemysete. Cukru mají dost, ale stejně tak i tuků, a to v refeedu nechceme.

SACHARIDY - NA MAX
TUKY - NA MINIMU

BÍLKOVINY - PŘÍJEM SE NEMĚNÍ 


Miluji jednou a čas zajít na dobré jídlo do restaurace a rozhodně se neomezuji počítáním maker.
Co zbožňuju víc než suchou rýži s kuřecím? Šafránové risotto s krevetkami!

Kdy a jak často?
Doporučuje se zařadit refeed alespoň jednou za 3-4 týdny v den, kdy máte nejtěžší trénink. Pro někoho to může být den s dvoufázovým tréninkem, pro jiného leg day a já zařazuji high carb day každý týden, nebo minimálně jednou za čtrnáct dní v den nejnáročnějšího tréninku jako rychlostě-vytrvalostní úseky, kdy den předtím i den poté nemám rest, ale další tréninky. Vytrvalostní sportovci mají jako hlavní palivo sacharidy, proto high-carb day každý týden není vůbec na škodu. Já se po něm cítím skvěle i psychicky. V rest day si jednou týdně užívám high fat-low carb. Ne, že bych sachry držela na nule, jen je seknu na minimum, tak aby pouze doplňovaly kalorický příjem a tuky zvýším až na 90-100g. Ne, že bych do sebe cpala hranolky, ale ten den padne třeba půl sklenice mandlového másla, plato vajec i se žloutky nebo plechovka kokosového krému.

Nejkvaitnější zdroje tuků v low carb day - avokádo, vajíčka, hummus, semínka

Pro koho není vhodný?
Pokud necítíte potřebu zařazovat refeed, rozhodně to není nustnost. Nesmíte také zapomenout, že čím více do sebe dostanete sacharidů, tím více v sobě zadržíte vody. Proto si ke konci dne nebo i následující den můžete připadat objemnější. Každé tělo ale reaguje jinak. I mně se občas stává, že se cítím nafouklá. Vše je ale jenom voda! Naopak pokud si opravdu dávám pozor zdroje sacharidů a udžení tuků na minimu, další den jsem vysekanější.
High carb day není vhodný pro ty, kdo řeší svou aktuální formu každý den před zrcadlem. Jak už jsem řekla, po refeedu naberete dost vody a tím i váhu.
Není vhodný pro lidi s nadváhou, kterým se doporučuje hlavně ze začátku na sacharidech ubírat.
Je vhodný pouze pro sportovce, kteří mají o své stravě přehled. Pokud se jiné dny cpete ve fastfoodech, refeed je k ničemu, naopak vám může ještě uškodit.

Výhody a nevýhody RD
+ Rychlejší metabolismus
+ Odstranění hladu
+ Odstranění touhy po přejídání (věřte tomu, že budete mít co dělat sníst třeba 400g sacharidů, tak se vám ani jindy přejídat se nebude chtít :D)
+ Nakopnutí těla k hubnutí uložených tuků
+ Dodání paliva do svalů+ Únava (neboli sacharidové kóma) 

- zavodnění
- Neuspokojí tak, jako cheat day
- Někdy se zdá opravdu nemožné sníst tolik g sacharidů

Když už nemůžete přílohy, dojeďte se ovocem :-3 

Teď snad máte jasno v rozdílu mezi chet a refeed. Neříkám, že jeden je lepší, než druhý. Každému vyhovujě něco jiného. Já nabíjím baterky při refeedu a nebráním se treatu, zato bych asi psychicky nezvládla celý cheat day. Do komentářů mi napiště vaše vlastní zkušenosti a doporučení. :)

Tipy a recepty
Nemusíte do sebe s nechutí ládovat suché kukuřičné chlebíčky nebo ovesné vločky. Sushi je skvělý zdroj sacharidů, můj nejoblíbenější. Pozor, jaký druh zvolíte. Nejlepší je obyčejné maki nebo nigiri s tuňákem, zapomeňte ale na kalifornské rolky, kde je mastná majonéza a na tempuru, což je smažené těstíčko. Salád z mořských řas Wakame je další správná volba, má vysoký obsah vlákniny, bílkovin, hořčíku, jódu a železa.
Experimentujte. Vařte zeleninu na všemožné způsoby a zkoušejte vytvářet nové typy omáček. Stačí rajský protlak jako základ.
Wakame salád
Celozrnné špagety, rajčatový protlak, kapari, kukuřice, špenát

Pro low carb dny naopak kouzlím s objemem jídla. Co největší množství za co nejmíň kalorií, pak už jen přidat třešničku na závěr v podobě pořádné lžíce (nebo dvou) oříškového másla. Ovesné vločky v kaši nebo těstoviny nahrazuji strouhanou cuketou. V high fat den sním víc zeleniny než za celý týden. Vitaminy rozpustné v tucích mají možnost pořádně se vyřádit.
Cuketové nudle s krémem z avokáda, citronové šťávy a konopných semínek
Guilt free dezert - kokosový krém s kakaem a proteinem



26 October 2016

Rock 'n' Roll Halfmaraton

Another halfmarathon finished. I was training a lot, over 65km per week. Well, the major part of training is regeneration, thing I neglected. I was supposed to finish the half within 1:41. During the race I felt excellent, no muscle pain, pretty good heartbeat although the first 10K were completed in 44:44 min, 15K in 1:08 h. Feeling strong enough I went for my PB that could be 1:35-1:38 that time. Suddendly, I got a huge pain in my hip (13th km far). First time in my life I had to stop during the race to limb it up. Five minutes later I decided to continue. Every damn mile hurt even though my form was great and I felt like running faster. Finishing time 1:46. Nevertheless I want to say it was the most amazing race I have experienced.


12 October 2016

Noire Bag. The Code of Fashion


Ahoj. Zdravím z Kanady tentokrát s prvním outfitem. Neuvěřitelně to není outdoorová kombinace baťohu (to mi připomíná že si musím jeden koupit a že tady mají opravdu luxusní výběr) a turistických bot. Mé podvědomí mě láká do hříšných hlubin ALDA okouknout zimní kolekci kozaček, ale musím být silná a místo toho zavítám do Sport Checku). Přesto jsem se znažila zkombinovat kousky tvořící příjemný kompromis mezi sportovním outfitem a městsou módou.
Nedávno jsem dostala kód ke splnění snu. Spolupráce se zbrusu novou módní značkou Noire. Den před odletem jsem si vyzvedla kabelku této značky a vzala ji s sebou na dalekou cestu. Jak už jsem psala ohledně výběru bot pár postů dříve, tak ani s kabelkou a jinými doplňky to nebylo jednoduché. Podmínky jsou jasné - musí se tam vejít notebook, učebnice do školy, spooousta jídla a další věci nutné pro přežití celého dne. Máte na výběr vše hodit do back packu, nebo do stylové minimalistické kabelky. Kvalitní kabelky. Kabelky, která podrthne každý outfit, není příliš extravagantní a přesto každého zaujme. Wow, tak tohle byla právě má reakce, když jsem ji poprvé viděla.


07 October 2016

Vanvouver travel diary I.


Už je to tři týdny, co jsem na devět měsíců opustila Českou Relubliku. Myslím, že ideální doba napsat dojmy ze života na druhém konci světa.

Lesy a hory téměř v centru města, organické jídlo, wifi na každém rohu (doslova každých sto metrů projdete kolem Starbucksu). Ano, je tu vše o čem jsem v Čechách snila. Ale tři týdny je čas, po kterém vás přejde takový ten turistický pohled na nové místo - všechno je dokonalé, uplně jiné než u nás, lidi jsou hrozně fajn a každá špatná věc, co se vám přihodí, je vlastně uplně úžasná, protože se to stalo tady v Kanadě. Každý mluví anglicky a to je fakt cool. Já miluju angličtinu, přízvuk, který je kombinací bristského spisovného jazyka a uvolněné americké řeči. Užívám si každou cestu na skytrain a prohlížim s město. Koho by napadlo, že obyčejná městská doprava je zážitek?..
Centrum Vancouveru je plné obchodů všeho druhu (Victoria's Secret pár metrů od školy), město obklopují fotogenické hory a stačí sejít kilometr po hlavní ulici a máte výhled na nádherný park. Milujete chodit nakupovat do obyčejného supermarketu, protože i tam najdete minimálně pět druhů kokosové vody a Questbarek. Zdravé fastfoody, veganské restaurace, Tim Hortons a jejich muffiny a bagels nespočtu příchutí, na kterých si snadno vytvoříte závislost. Nutná zastávka každé ráno hned o výstupu ze skytrainu pro střední black coffee.

14 September 2016

20th


Tak už také znám ten pocit, kdy věk nekončí "náct". V mých deseti jsem si myslela, že dvacítka je ten přelom, kdy jdete odvážně i po tmě a ani se nebojíte v koupelně podívat přes zrcadlo za sebe s tím, že by tam mohlo něco nechutně nadpřirozenýho vybafnout. Ale tyhle skills jako je překonání strachu jsem si osvojila už před dvacátýma narozeninama (nebo minimálně předstírat). Osm let jezdeztví - nespočet pádů, jedna těžká zlomenina stehenní kosti a dva výrony v kotníku. Potápění na otevřém moři i ve skalách, kde zachování klidu je ze všeho nejdůležitější, dále surfování, krmení tygrů, jízdy na nejrychlejší a nejvyšší horské dráze v Evropě, řidičák, práce v cizině, tvrdé tréninky ve za všech podmínek ... tohle všechno mi dalo nejen skvělé adrenalinové zážitky, ale i psychickou odolnost. Přesto je pro mě rok 2016 torálním životním převratem. Nemyslím an takukončení střední, tím si každý musí projít sám, ale hlavně odcestování na rok do Vancouveru. Už zítra. Poprvé v životě mám cestovní horečku a nejsem schopná tu trému překonat. Co myslíte, že je na tom nejtěžší? Požádat o visum, zajistit školu, bydlení atd.? Pak si předtavte, že si máte vybrat, který boty budou mít to štěstí a šlápnou si na kanadskou půdu. Jakože dvěma páry bot na běhání to teprve začíná a to se musim dopočítat jenom na jedný ruce. Ale dost už o balení, velký dvacetiletý holky takové úkoly musí zvládnout s čistým klidem.

V pátek jsem narozky pořádně oslavila s kamarády a v sobotu Bohemková nálada pokračovala v rodinném kruhu (a to kruh s dost velkým poloměrem, abychom zabrali největší stůl). Jak jinak než v naší nejoblíbenější restauraci Sasazu. Potom přesun do Sky Baru v Hiltonu a po třech daiquiri teprve začíná ta pravá oslavenecká nálada. Druhý den mě (jako nikdy) nepřišla navštívit kocovina, ale začínám pěkným 30km výšlapem na kole, hodinku a čtvrt a na tuhle trasu mám i nový osobák. A jak jinak se další den zbavit bolesti z namožených nohou než suprovým 15km výklusem (jsem se zapomněla včas otočit a naběhla si tři kiláky navíc, trubka). Nohy po té měsíční pauze fungujou, a i když jsem před týdnem začínala na tempu 5:30 a 7km, v pondělí už to bylo 5:14 a 15km. No pořád to není nic extra, o těch posledních 20km z července po 5:00 se mi bude ještě dlouho zdát, ale beru to prostě tak, že návraty jsou těžké. Snažím se s tím bojovat a zase se dostat do závodní formy. Půlmaraton ve Vancouveru je na seznamu "Must complete".

11 September 2016

Big test of nutbutters


Není to ani tak dávno, co protejňáky ovládaly módní trendy v oblasti "zdravé" výživy. Poslední dobou slyšíme ze všech rohů v posiloven spíše o oříškových máslech, která se na většině eshopů se sportovní výživou dostala na první příčku v kategorii nejprodávanější a nejoblíbenější produkty.
Tentokrát to není o reklamě typu vyfotim se se šejkrem v ruce. Upřímně, já nikdy nezažila stav, že bych doslova toužila po protejnovém šejku. Ale s oříškovým máslem je to jiný. Náš vztah se opravdu prohlubuje každou zabořenou lžičkou, každým otevřením nového kilového balení a každým novým receptem, který by nebyl dokonalý bez kýble mandlového másla.

Začalo to nevinně burákovým máslem z Lidlu. Ale co to složení? Když už do té skleničky jednou rejpnete, ani nejsilnější vůle nezabrání tohleto zopakovat. Naštěstí za nedlouho přišel ten dlouho očekávaný boom. Na eshopech se objevují přírodní oříšková másla bez přidaných cukrů, soli a palmového tuku. K dispozici byly tehdy na výběr tři od značky My Protein  - mandlové (výživové hodnoty - 25gB, 6,5gS, 56gT), burákové (30gB, 12gS, 46gT) a kešu (20gB, 18gS, 53gT) ve variantě crunchy nebo smooth. Každá příchuť jiná, všechny perfektní. Mandlové zůstává můj favorit no. 1, i když nejvíc vyniká hořká chuť. Kešu je nasládlé a má nejřidší konzistenci. Staré dobré arašídové zůstává nadčasovou příchutí, kterou mám nejradši v kombinaci s kakaem.

Většinu másel jsem objednala přes eshop.aktin.cz. Velké množství značek a dodání do druhého dne. Ta doba výběru "toho pravého" trvá snad déle než samotná výroba. Právě proto jsem se rozhodla vám každou příchuť trochu více přiblížit. Mám vyzkoušené tyto značky: My Protein, The Protein Works, Šufánek, Nuts'n more, R3ptile i tu slavnou Proteinelu od Czech virus.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...