14 September 2016

20th


Tak už také znám ten pocit, kdy věk nekončí "náct". V mých deseti jsem si myslela, že dvacítka je ten přelom, kdy jdete odvážně i po tmě a ani se nebojíte v koupelně podívat přes zrcadlo za sebe s tím, že by tam mohlo něco nechutně nadpřirozenýho vybafnout. Ale tyhle skills jako je překonání strachu jsem si osvojila už před dvacátýma narozeninama (nebo minimálně předstírat). Osm let jezdeztví - nespočet pádů, jedna těžká zlomenina stehenní kosti a dva výrony v kotníku. Potápění na otevřém moři i ve skalách, kde zachování klidu je ze všeho nejdůležitější, dále surfování, krmení tygrů, jízdy na nejrychlejší a nejvyšší horské dráze v Evropě, řidičák, práce v cizině, tvrdé tréninky ve za všech podmínek ... tohle všechno mi dalo nejen skvělé adrenalinové zážitky, ale i psychickou odolnost. Přesto je pro mě rok 2016 torálním životním převratem. Nemyslím an takukončení střední, tím si každý musí projít sám, ale hlavně odcestování na rok do Vancouveru. Už zítra. Poprvé v životě mám cestovní horečku a nejsem schopná tu trému překonat. Co myslíte, že je na tom nejtěžší? Požádat o visum, zajistit školu, bydlení atd.? Pak si předtavte, že si máte vybrat, který boty budou mít to štěstí a šlápnou si na kanadskou půdu. Jakože dvěma páry bot na běhání to teprve začíná a to se musim dopočítat jenom na jedný ruce. Ale dost už o balení, velký dvacetiletý holky takové úkoly musí zvládnout s čistým klidem.

V pátek jsem narozky pořádně oslavila s kamarády a v sobotu Bohemková nálada pokračovala v rodinném kruhu (a to kruh s dost velkým poloměrem, abychom zabrali největší stůl). Jak jinak než v naší nejoblíbenější restauraci Sasazu. Potom přesun do Sky Baru v Hiltonu a po třech daiquiri teprve začíná ta pravá oslavenecká nálada. Druhý den mě (jako nikdy) nepřišla navštívit kocovina, ale začínám pěkným 30km výšlapem na kole, hodinku a čtvrt a na tuhle trasu mám i nový osobák. A jak jinak se další den zbavit bolesti z namožených nohou než suprovým 15km výklusem (jsem se zapomněla včas otočit a naběhla si tři kiláky navíc, trubka). Nohy po té měsíční pauze fungujou, a i když jsem před týdnem začínala na tempu 5:30 a 7km, v pondělí už to bylo 5:14 a 15km. No pořád to není nic extra, o těch posledních 20km z července po 5:00 se mi bude ještě dlouho zdát, ale beru to prostě tak, že návraty jsou těžké. Snažím se s tím bojovat a zase se dostat do závodní formy. Půlmaraton ve Vancouveru je na seznamu "Must complete".



Na oslavu jsem připravila bezlaktózový, sugarfree raw dort, banánové jednohubky s raw krémem z lesních plodů a melounovolimetkové ledové kokteily.

RAW BORŮVKOVÝ DORT
korpus:
150g kešu oříšků
150g mandlí
150g datlí (namočených přes noc ve vodě nebo kokosovém mléce)

náplň:
150g kakaového másla
100g kokosového másla
300ml kokosového mléka AROY-D)
1 cuketa
2 zralé banány
1 hrnek mražených borůvek
špetka soli

datlový krém na ozdobu:
hrnek datlí namočených přes noc v kokosovém mléce AROY-D + acai prášek

Ingredience na korpus rozmixujeme v robotu až z hmoty vznikne lepivé těsto. Dno větší formy vyložíme potravinářskou fólií (já to dělám tak, že napnu kus fólie na spodní část a zajistím ji tim, že poté připevním druhou, okrajovou část formy) a poté těsto vymačkáme na dno formy.
Rozmixujeme cuketu s banánem, špetkou soli a borůvkami.
Ve vodní lázni rozpustíme kakaové máslo a kokosové máslo a přidáme ke směsi banánů s cuketou.
Nakonec přilejeme kokosové mléko a vše promícháme.
Do dortu můžeme přidat nějaké superfoods jako chia semínka nebo Acai.
Směs nalijeme na korpus a dáme minimálně na 4 hodiny ztuhnout do ledničky. Před podáváním dávám dort ještě tak na 20 minut do mrazáku, aby lépe držel tvar.
Ozdobit ho můžete podle sebe - kanadské borůvky, lesní ovoce sušené mrazem, mražené maliny...




RAW KEŠU CHEESECAKE
Recept je podobný jako předchozí, jen krém je o něco hutnější i malý kousíček dortu hodně zasytí

korpus:
150g mandlí
150g strouhaného kokosu
150g datlé namočených v kokosovém mléce

náplň:
300g kešu oříšků
300ml kokosového mléka AROY-D
100g kokosového másla
hrnek mražených borůvek

toping:100g kakaového másla
100g kokosového másla
kokosový zero topping nebo flavdropps



7 comments:

  1. Tak už si v Kanadě??? letěla si brzo ráno a proto si odjela už večer do Prahy, pokud vím. Říkal jsem, že toho hodně vím. ;-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Do Prahy jsem jela kvuli něčemu uplně jinému.. A ani jsme neletěli brzo ráno, jako odpoledne.
      To je teď nový druh zábavy vystupovat jako anonym, říkat mi, jak toho hodně víš a komentovat každý můj článek? Zřejmě nemáš nic lepšího na práci.

      Delete
    2. Už jsem říkal jak se jmenuji. Možná jsou některé mé informace nepravdivé, ale to že si jela do Prahy jsem věděl. Je to druh zábavy, samozřejmě. A mam něco na práci, studuju, abych jednou makal a živil i takový, jako jste vy. A jak jsem říkal, dávej si bacha na svý ,,přátele", jedna z nich vynáší kompromitující materiál.

      Delete
  2. A víš co, měla si pravdu,že ztrácím čas s takovou anorektičkou Je mi tě svým způsobem líto. Myslela sis že je to kámoška Ona ti vrazila kudlu do zad, ale její jméno neprozradím, nechci být taková krysa jako ona .myslím ,že sama Přijdeš která tě podvedla a zbavíš se jí, určitě uděláš správnou věc. Snad se ještě zachráníš a i když jsem tě osobně neviděl, držim ti palce.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Mně je líto, že soudíš lidi podle toho, kdo ti co navykladá, a ani si neověříš pravdu. Také je mi líto té závistivé slečny, ale ona sama se bude utápět v nenávisti, zatímco já si budu užívat života a všeho, co mám :-)

      Delete
  3. Nikčo, držím Ti moc pěsti, ve Vancouveru si to užívej a hlavně žádný stres! Moc Ti závidím, a to nejen ten půlmaraton - určitě pak dej vědět, jak jsi dopadla! :)

    ReplyDelete

Thank you so much for your lovely comments

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...