20 May 2017

Believe! BMO Halfmarathon


Panebože! Dala jsem to! Celý půlmaraton jsem se cítila uvolněně a měla vše pod kontrolou. Je to možné? Moje zkušenosti jsou hlavně o přepálených startech. Pamatuji si některé momenty ze závodu, ptám se sebe: "Jak je vůbec možné, že jde všechno tak hladce? Tohle není reálné, mám trpět jako vždycky, zranit se, překonávat nesnesitelnou bolest.. Pokud to nebolí teď něco se stejně pokazí." Ale překvapivě jsem to ustála a cítila se takhle skvěle až do úplného konce.

Bylo to štěstí? Svítly pro mě hvězdy ten den? Nebo jsem byla "jen" velmi dobře připravená?


Týden před závodem
Ten týden je opravdu hodně těžký - vyžaduje to méně běhání a více relaxování. Pak se upřímně cítím extra zlenivěle a nervózně, že ztrácím formu. Nicméně, žádná forma se nemůže ztratit během týdne, stejně jako žádná se za stejnou dobu nezíská! Během dolaďovacího týdne jsem stále chodila běhat, ale tréninky byly zjednodušené - Shake out workout! Jenom takové trénování tempa.

V sobotu jsem si šla vyzvednout startovní číslo do Expa. To byl zážitek! Dvě hodiny jsem procházela všechny ty stánky s ochutnávkama protejnových i raw tyčinek, sportovních nápojů, masížních pomůcek a božského běžeckého oblečení (Ne, nový boty si prostě nekoupíš! Nemáš místo v kufru). Po zbytek dne už jsem jen odpočívala s nohama nahoře a zase se zpala sacharidama, jak to umím.

Neděle - Den D
Je čas jít na to. Vstala jsem v 5:00 ráno, dala si snídani (co jím den před v den závodu níže) a v 5:50 už jsme vyráželi na cestu. Honza mi dokázal, jakou obrovskou podporu u něj mám. Vstal se mnou a odvezl mě na start autem, jinak autobusem bych musela vyjíždět o hodinu dřív. Už si dát jen 15 min rozklus s 5 rovinkama, rozcvičku a valit si to do koridoru na start. 
6:55 hod, pět minut před startem zavírám oči a říkám si, že to bude vpohodě. Hlavně si to užít Běžíme si pro osobák! 
První 4km byly z kopce, ale nepřepálila jsem to a snažila se udržet tempo 4:15-4:20/km. Užívala jsem si ty kilometry, které byly zadarmo. Před sebou jsem viděla vodiče s časem 1:35 Finishing Time, tak jsem se ho snažila držet. V polovině závodu jsem si řekla, Ok je čas opravdu závodit. Taky to byl čas, kdy začala série kopců ve Stanley Parku. Jedno jsem se ve fyzice naučila - kopec nahoru má i druhou stranu. Od 17.km cítím, jak se mi ve svalech hromadí kyselina mléčná. Snažím se na to nemyslet a místo toho se dívám okolo na usmívjící se kolemjdoucí. Nutí mě to také se usmívat, to je moment, kdy milujete běh. Nemyslete na to, co bude.. kolik kilometrů ještě zbývá. Poslední kilák do konce a mám dost sil na to předběhnout vodiče. Posledních 500m už to hodně táhlo, ale víte, že to nepřestane, proto není důvod zpomalovat - naopak! I přes to jsem se cítila opravdu šťastná a zaprintovala poslední rovinku. Oficiální čas 1:34:26 



Co teda jím?
Nejdůležitější doba nabrat energii je 24 hod před závodem! V sobotu jsem tedy od rána jedla převážně komplexní sacharidy. Snažila jsem se vyhýbat tukům, aby pro ty sachry bylo dost místa a abych se necítila nacpaně a těžce. 
Snídaně: Ovesné vločky + banán + řecký jogurt
Svačina: Po celý den pojídám řepu. Předem jsem si upekla 4 velké ks - nakrájíte na tenké plátky a pečete asi 90min na 150-180 stupňů. + ochutnávky v Expu
Oběd: Velkej!!! 200g těstovin, váženo za sucha (byly to nějaké bezlepkové celozrnné špagety) s kečupem + 2 vejce + paprika
Svačina: řepa, batáta
Večeře: 150g špaget s kečupem a zeleninou + protejňák 

Předzávodní Snídaně: 
Energy lektvar: 10g hovězího kolagenu v prášku (preventivně na kloby a také kvuli bílkovinám) + 10g chia semínek (hydratace pro závod, kde nepiju) + 2g matcha (energie) + lžíce rýžového protejnu --->  zředit s vodou a vypít 
Dále ještě k tomu pojím banán, půlku batáty a kousek řepy
Místo čaje si ráno udělám drink s elektrolyty (proti křečím a na hydrataci)




No comments:

Post a Comment

Thank you so much for your lovely comments

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...